Srdce je zrádná věc které je těžké porozumět...

Prostě...dětství!

28. ledna 2013 v 13:53 | MarryManson
Každý z nás má/měl plyšového medvídka.Když se řekne plyšový medvídek vybaví se mi moje dětství.Vždy když jsem byla smutná nebo se mi v první třídě stýskalo po mamince(ách...kde jsou ty časy...Smějící se) vzala jsem si do ruky svého medvídka jménem Míša a objala ho.Mě vždycky připomínal domov.Svého Míšu mám dodnes v pokoji u postele.Vždy když je mi smutno nebo mám pocit že je svět na hovno(pardon za to slovo ale jinak se to vystihnout nedá) zalezu do postele čtu si a svého Míšu mám u sebe.K tomu čtení mám ještě jednu připomínku...čtu si pohádkovou knížku kterou mi jako malé holčičce před spaním četla maminka.Každý se rád vrátí do dětství.Já mám chuť se do něj vrátit úplně.Chci se zase vrátit do těch starých časů kdy jsem usínala se svým Míšou, a poslouchala při tom milý hlas svojí maminky, která mi četla nebo zpívala ukolébavky.Až teď si uvědomuji jak se mi vlastně moje dětství líbilo.Dříve(když jsem byla malé dítě) méně jsem se trápila, a když uý jsem se trápila bylo to ve školce kde jsme vždy po obědě museli spát, když nás nevyzvedli rodiče.Měla jsem dětství jako každý se kterým chodím do třídy.Prostě Tom & Jerry, strach z bubáka pod postelí nebo ta dětská upřímnost.TOU upřímností myslím to kdy si dítě říká co chce a všem okolo to připadá roztomilé.Kdybych si v tomhle věku říkala ve společnosti co chci mysleli by si že jsem drzá ne roztomilá...
Mami, Míšo děkuji za krásné dětství!
Marry


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kůstka. Kůstka. | Web | 28. ledna 2013 v 14:08 | Reagovat

Každej někdy měl nějakýho plyšáka. Ale já byla originální, neměla jsem méďu, ale želvičku. Jmenovala se Olí (Olivia). Vlastně se tak jmenuje, pořád ještě ji mám na poličce nad postelí. ^^

2 MarryManson MarryManson | 28. ledna 2013 v 14:16 | Reagovat

[1]:
^^

3 pukina pukina | E-mail | Web | 28. ledna 2013 v 15:16 | Reagovat

Krásný článek a Míša je taky fešák:)

4 Džajna.?! Džajna.?! | Web | 1. února 2013 v 22:08 | Reagovat

Tvůj článek mě nevím proč, přivedl do děsně melancholické nálady.
Jak ráda bych se vrátila do dětských let.

5 dajiiny dajiiny | Web | 9. února 2013 v 11:06 | Reagovat

úžasnej článek:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama