Srdce je zrádná věc které je těžké porozumět...

Květen 2013

(Ne)Legalizace marihuany

14. května 2013 v 16:15 | MarryManson
Takže máme tady další téma týdne. Tentokrát se jedná o drogy...konkrétně "mariánku". Sice jsem nikdy marihuanu neykoušela, ale znám pár lidí kteří ano. Řeknu/Napíšu to asi takhle:
Je hezký že jsou po marihuaně lidé otevřenější, uvolnění a mají lepší náladu, ALE má to jeden velký a podle mě výrazně podstatný háček. Marihuana snižuje IQ. Dnes se dá zelená tráva díky Vitenamcům koupit prakticky všude. Vím že teď se nějak v ČR začala používat zdravotní marihuana, ale i kdybych byla nemocná raději bych do toho nešla. Legalizace marihuany je tak trochu na dvě věci. Bude/Je pár důvodů proč je dobrá, ale jen si to vemte.... kdyby všichni na zemi užívali mariánku změnil by se jejich mozek v rozplizlý sliz. Jedná se čistě o můj názor, a já vás nenutím k tomu aby jste se mnou souhlasili :-) .
S přáním všeho dobrého
MarryManson

P.S: Omlouvám se že je článek krátký, ale neměla jsem na něj moc času :-/.

Hodiny tikají a tikají

7. května 2013 v 21:15 | MarryManson
Nevím čím to je, ale čím víc jsem starší tím rychleji mi ten čas plyne. Třeba když jsem byla malinká byl pro mě měsíc nekonečný, teď prostě stačí abych párkrát mrkla a je za mnou.
Čas se pro mě zpomaluje jenom tehdy když píšeme nějakou písemku ve škole(překvapivě). Pak tady ovšem máme takové ty "zákony schválnosti", to jsou něco jako Murphyzo zákony(např. když se vám zdá že jde všechno podle plánu máte jistotu že se něco pokazilo). To vám je tak, je moment nebo čas kdy se zrovna skvěle byvíte, teřba s kamarády venku. Pak se podíváte na hodiny a říkáte si:,,To už je tolik hodin? Ježiši už musim domů!" To se mi stává celkem často. Stává se mi to třeba ve škole když máme výtvarku. Dám si sluchátka do uší, něco vytvářím a pak cítím jak mi někdo klepe na rameno a říká:,,Haló, už končíme!"- nad tím vždy povytáhnu obočí a říkám:,,Cože? Tak brzo?" Nevím čím to je. Vždyť se čas nezrychluje, je pořád normální...to jenom v mojí hlavě se zrychluje.
Nejvíc se mi ovšm musí zrychlovat na koncertech, a to já k smrti nenávidím! Jen si to vemte jste ve druhé řadě, kapela skvěle hraje a vy skáčete jako smyslů zbavení. Pak někdo z nich oznámí:,, Thank you very much! Goodbye!" Vždycky pocítím takové nepopsatelné sklamání! Nejvíc se mi ale zrychlil v jednom momentě. V momentě když jsem se setkala s Marilynem Mansonem(celé to máš popsané ve článku: Co si myslím o...? Nápad+ článek). Zdálo se mi že jsem tam jenom přiběhla a konec, šmitec! Doteď mám jeho vůni růží někde uschovanou v mé hlavě. Vždycky když se mi stýská složím si peřinu a polštáře tak abych si představila že je to on a já ho objímám. V takové pozici jsem schopna vydržet klidně i deset minut(tedy pět minut).
Abych to shrnula: Čas je prostě taková sviňa která pokazí legraci, v tom nejlepším.

Písnička při které jsem se rozbrečela jak ve Vídni tak v Praze...pochopitelně mi MUSEL čas uplynout rychleji než jsem si přála.

S přáním všeho dobrého,
MarryManson